Úcta k lidské práci
Svou práci často považujeme za nedoceněnou, práce druhých však může mít stejnou hodnotu. Žádná užitečná práce není podřadná.
Úvaha
Příběhy
Aktivity
Úvaha
Markéta Doušová, YMCA Neveklov
Vážit si práce ostatních lidí je vlastně samozřejmost, je to součástí základů společenského chování. Neustále využíváme výsledky práce jiných lidí, a to jak současníků, tak našich předků. Vidíme ohromné stavby, které byly vytvořeny před staletími a stále jsou krásné a obdivuhodné, vidíme pole, louky a lesy, které by tu bez péče našich předků nebyly. Všechno musel někdo vyrobit, za vším je dřina a důvtip, i v činnosti YMCA navazujeme na mnoho významných i neznámých osobností. Obvykle si vážíme práce lékařů či záchranářů a mohli bychom vyjmenovat mnoho povolání, která jsou zásadně důležitá a bez kterých se neobejdeme.
Jak nejlépe může vedoucí vést děti k respektu k práci ostatních? Důležitým prvním krokem je uvědomění, že nic se neděje samo a na všech činnostech se děti mohou a mají podílet (na táboře např. příprava jídla, úklid, sbírání dřeva na oheň). Po vykonané práci musí následovat vyjádření díků.
Dalším krokem je přenesení zodpovědnosti a vyjádření důvěry. Mnoho činností v oddíle či kroužku mohou převzít účastníci na sebe (třeba výzdobu, fotografování, úpravu nástěnky, sepsání článku o činnosti a mnoho dalších podle věku a schopnosti účastníků) a vedoucí jim nejlépe pomůže, když jim projeví důvěru, že to zvládnou. A samozřejmě nesmí zapomenout respektovat výsledek jejich práce, ale nemusí to nutně znamenat, že jej nekriticky přijme. Je třeba, aby ocenil snahu a směřoval činnost k cíli, který bude dostatečně náročný, aby byl motivační, ale současně nesmí být nezvládnutelný.
Příběhy
YMCA Brno, 2004 – 2005
Nemám příběh, mám spíš dobrou zkušenost. Do YMCA jsem přišla, protože jsem chtěla dělat u nás na vsi cvičení pro batolata, jakožto matka na mateřské. Nechtěla jsem kvůli tomu dojíždět do města, kde se taková cvičení nabízela. Psal se rok 2004 a mateřská centra tehdy spíš začínala. Věděla jsem o nich okrajově. S kamarádkami jsme se rozhodly takové mateřské centrum založit. Nakonec nás však odradila administrativa. Ymku jsem znala a věděla jsem o některých aktivitách, které realizuje. A tak došlo k tomu, že se naše mateřské centrum stalo klubem YMCA Brno. Lidi tam nám celou dobu pomáhali. Vždycky jsme dostali dobrou radu. Takže za mě směrem k YMCA velký vděk.
YMCA Skaut a já
YMCA Skaut, 2007 – 2020
YMCA, konkrétně YMCA Skaut můj život ovlivnila hodně. Ale ne nějakým jedním příběhem/jednou historkou, která by se stala. Ale mnoha chvílemi, které jsem přes svůj oddíl zažila. Spoustou zkušeností, který jsem díky lidem kolem mě v této společnosti získala. Díky ní jsem se naučila mnoho věcí. Mohla jsem se zúčastnit spousty kurzů na podporu seberozvoje. Potkala jsem spoustu inspirativních lidí. Díky tomu všemu mám hezký vztah k přírodě – vážím si jí a chovám se k ní, jak jen nejlíp umím. Vážím si druhých a toho, co pro mě (nás) dělají. Zvládám pracovat ve skupině a dále předávat své zkušenosti. A mnoho dalšího.. 🙂 Nejlepší ale je, že mě to i po 13 letech stále baví, naplňuje a pokaždé učí něco nového!
YMCA Ústí nad Labem, 2020
V YMCA Ústí nad Labem vedu dětskou skupinu a mateřské centrum. Ráda bych se podělila především se zkušeností z mé práce pro dětskou skupinu. Koncept dětské skupiny se nám líbil proto, že prostřednictvím tohoto zařízení můžeme pomáhat rodinám sladit jejich osobní a profesní život a především nám to dává možnost velmi individuálního přístupu a individuální komunikace s klienty – rodinou dítěte. Dětská skupina má kapacitu pouze 12 dětí, což umožňuje navázat s každým klientem velmi úzký vztah. Jako vedoucí pracovník jsem si dala velmi záležet na výběru pečujících osob/tet, které pracují s dětmi. Jsem přesvědčena, že to nejdůležitější, co organizace má, jsou její zaměstnanci. A podařilo se. U dětí jsou zaměstnanci, kteří svou práci dělají s láskou a opravdu ze srdce. Po výběru kvalitních zaměstnanců můj hlavní úkol vidím v tom, abych vytvořila pro naše klienty velmi příjemné bezpečné až rodinné prostředí. Tou nejefektivnější cestou bylo si najít každý den čas na rozhovor s rodiči/prarodiči, kteří své dítě do školky přivádějí. Zavedla jsem tzv. „otevřené dveře ředitelny“, které umožňují rodičům kdykoliv přijít na kávu a popovídat si o jejich dětech, programech ve školce apod.. Rodiče se pak cítí být součástí konceptu dětské skupiny. Dalším důležitým nástrojem, pro vytváření příjemného prostředí, je předávání aktuálních informací. To realizujeme v dětské skupině prostřednictvím uzavřené FB skupinky určené pouze pro rodiny našich dětí. Zde denně zveřejňujeme např. fotodokumentaci denních aktivit dětí. Rodiče tak vidí, čemu se jejich děti ten den věnovaly a mohou třeba doma plynule tematicky navázat. Je to také platforma, která nám dává prostřednictvím komentářů velmi rychlou zpětnou vazbu. Pokud bych tedy měla někoho inspirovat, jak v dětské skupině vytvořit rodinnou atmosféru, pak bych mu doporučila především tři výše popsané způsoby: 1. zajistit kvalitní zaměstnance, kteří svou práci vnímají jako poslání, 2. najít si čas komunikovat neformálně s rodinami a 3. poskytovat rodičům platformu, kde jsou velmi aktuální informace a možnost zpětné vazby. Až postupem času mi došlo, že tímto vším jsem vlastně vytvořila i sobě velmi příjemné pracovní prostředí. Win-win. Obě strany jsou spokojené.
Svůj vlastní příběh YMCA sdílej ZDE
Vyriony – 20. dívčí skautký oddíl YMCA, YMCA Skaut, 2017
Lesní brigáda pořádaná pod hlavičkou Ymky je tradiční akcí již po desetiletí. Mladí lidé jezdí pracovat do lesa pod taktovkou hajných. Brigádnický folklór zahrnuje vstávání v 6 hodin, snídani složenou z marmelády či sádla, odjezd do práce nejlépe na vlečce tažené Johndeerem, klestění/ožínání/stavění či bourání oplocenek/pálení větví/hrabání sena a mnoho jiné manuální práce, chleba se sádlem cibulí a česnekem, krátkou pauzu, pokračování práce, odjezd zpět na hájovnu, oběd, koupání v řece – hraní volejbalu – čtení – dospávání, večeři, večerní ztišení, večerníček, zpívání písní, popíjení a debatování a velmi pozdní uléhání do spacáků. Kdo tam nebyl nepochopí to kouzlo přátelství, práce, lesů, odreagování, vaření na křivých kamnech, koupání v ledové řece, opékání topinek se sádlem na cestě v lese, sledování zvěře či náruživé volejbalové zápasy. Lesní brigáda je živým příběhem, který se koná každý rok a mnoho z nás další ročník vyhlíží od chvíle, kdy předchozí skončil.
Svůj vlastní příběh YMCA sdílej ZDE
YMCA DAP, 2014
Bylo to na festivalu 2014. Jako každý vedoucí nebo rada se rádi staráme o své tensingáře, i když to je občas obtížné a myslíme si, že třeba z toho nejsou úplně paf a občas si třeba neuvědomují, že to děláme všechno pro ně a dobrovolně. Ale snažíme se o ně starat, něčemu je učit a uvolnit se, aby věděli, že v Ten Singu se nemusí přetvařovat a tak. A i když se občas moc nevyjadřují k tomu, co se všechno snažíme dělat pro ně s radostí a s láskou. Byl to právě ten okamžik, kdy jsem pochopila, že si toho váží, mají nás rádi, upevňují nás v tom, že to, co pro ně děláme, není zbytečné a váží si toho. Jeden den na festivale nás překvapili… Obejmuli nás, řekli, že si váží všeho, co pro ně děláme a chtěli by nám poděkovat a dát trička, kde je napsáno: Nejlepší vedoucí. Tak to bylo takové moje pochopení a zahřátí u srdce od nich. Na to nikdy nezapomenu.
Svůj vlastní příběh YMCA sdílej ZDE
Aktivity
Bez práce nejsou koláče
Autorka: Markéta Kratochvílová
Cílová skupina: účastníci táborů a celoročně pracujících skupin
Věk: 3 roky a výše
Počet hráčů: neomezený
Potřeby: tabule/flipchart, křída/fix
Prostředí: uvnitř
Zdroj: E. Lisá, Hry k rozvoji sociálních kompetencí žáků 1. stupně ZŠ, Portál 2010
S dětmi rozmlouváme přibližně tímto způsobem: „Ve světě to už od nepaměti chodí tak, že na prvním místě v našich aktivitách je práce a až po ní přijde zábava. Znáte nějaký příklad z filmu, knihy nebo hry, kde musel hlavní hrdina nejdřív něco udělat, a až potom získal odměnu? Co myslíte, proč je to tak? Jaké to má výhody, když nejprve něco vykonáme, a až potom se věnujeme zábavě?“
Poté žáky pobídneme, aby si vzpomínali na své nejrůznější povinnosti (ve škole, doma), které zapisujeme na tabuli vlevo pod název „Co jsou naše povinnosti?“ Napovíme jim tím, že si mají vzpomenout, za co je naposledy někdo pochválil, nebo uvažovat, za co by mohli dostat pochvalu. Do pravého sloupce (pod názvem „Co může být pro nás odměnou?“) pak diktují, čím by bylo možné splnění těchto povinností odměnit.
Povinností i odměn by měl být přibližně stejný počet. Nápady žáků zapisujeme bez komentářů. Nevhodné nápady, např. alkohol jako odměnu nezapisujeme – vyjádříme jen krátké odmítnutí.
Potom žáci vytvářejí z povinností a jim odpovídajících odměn dvojice. Závazky například spojují s odměnami čárou.
Boj s pouští
Autorka: Markéta Kratochvílová
Cílová skupina: účastníci táborů a celoročně pracujících skupin
Věk: 8 let a výše
Počet hráčů: neomezený
Potřeby: herní plán, figurky, kostky, vytištěné/vypsané karty zisků a ztrát
Prostředí: uvnitř
Zdroj: https://www.hranostaj.cz/hra272
Představte si, že jste rolníci, příslušníci malého afrického národa, kteří žijí v poměrně úrodném údolí u řeky. Za dob mládí vašich rodičů se tu žilo prostě, ale spokojeně. Teď se ale všechno mění.
Zdá se, že jediný způsob, jak můžete přežít, je pěstovat stále víc podzemnice. Následkem toho půda však vysychá a její úrodnost klesá. Vaše děti často trpí hladem.
A ještě něco se mění. Deště jsou stále méně vydatné a lesy, které si pamatujete z dětství už z údolí skoro zmizely. Písečné duny na severu se šíří směrem k vám.
Cílem hry je zastavit odlesňování, čelit šíření pouště a usídlit se co nejblíže řeky. Pokud se to nepodaří, stanou se vaším osudem městské chudinské čtvrti.
1. Herní plán je úplně jednoduchý – na jedné straně (na jihu) je řeka nebo zemědělská oblast, kde rolníci dosud žili své životy, na druhé straně jsou slumy v okolí velkoměsta a dálnice. Mezi tím je 10 políček – pásem, po nichž se hráči pohybují dle instrukcí na kartách. Začínáme uprostřed herního plánku.
2. Zamíchejte karty Ztráta a Zisk, každou hromádku zvlášť, a položte je na stůl textem dolů.
3. Každý hráč si zvolí hrací kámen a umístí jej podle svého uvážení severně od řeky.
4. Hráči postupně hází kostkou. Padne-li 1 nebo 3, vezme si kartičku Zisk, padne-li 2, 4, 5 nebo 6, vezme si kartičku Ztráta. Provede instrukci napsanou na kartě.
5. Pokud vás postupující poušť zažene za dálnici, vypadli jste ze hry. Nemáte už na vybranou a musíte se odstěhovat do chatrče na periferii města, kde jsou ještě daleko horší životní podmínky. Když budete mít štěstí, seženete možná práci, aby vaše rodina nezemřela hlady.
6. Vítězem se stává rolník (nebo rolníci), kteří jsou nejblíže severnímu břehu řeky v okamžiku, kdy je první hráč nucen odejít do města.
Pokud hraje jen jeden hráč, vítězí, když se mu podaří zůstat mimo dosah velkoměsta v průběhu alespoň 15 hodů kostkou.
Není nic jednoduchého v této hře vyhrát. Je víc než 50 % pravděpodobnost, že svůj souboj s pouští prohrajete. 4 karty Zisk ve skutečnosti jenom udrží dosavadní stav, ale nijak vám nepomohou. Domorodí rolníci ve dvou třetinách světa mají ve skutečnosti daleko menší šance. Ty by zvětšilo například zavedení trvale udržitelného zemědělství, znalost ekologie, program znovu zalesnění a ochrany půd. Při hře je to jen otázka padnutí správné karty. V reálném životě to stojí neuvěřitelné úsilí mnoha jednotlivců, obcí, nevládních organizací, agentur a vlád po celém světě. Pro vlády rozvojových zemí to také znamená odolat pokušení rychlého zisku a myslet i na vzdálenější budoucnost.
Popis jednotlivých karet:
ZISK
– Vaše komunita se účastní na velkém zalesňovacím projektu. Každý, kdo je ve stejném pásmu jako vy, se posune o 1 pásmo zpět k řece (pokud tam náhodu už není).
– Díky vládní podpoře rolníci pěstují na polích zeleninu pro vlastní potřebu. Lidé mají lepší výživu, život je snadnější.
Můžete zůstat tam, kde jste.
– Evropská agentura pro rozvoj poskytne vaší rodině sazenice stromů vhodných jako větrolamy. Zastavili jste větrnou erozi. Můžete zůstat tam, kde jste.
– Naučili jste se sázet stromy a stavět terasy na holých svazích a tak bráníte smývání půdy. Přestěhujte se o pásmo blíž k řece.
– Ve vaší obci byla zavedena úsporná kamna, která šetří palivo. Zůstaňte tam, kde jste.
– Severoamerická elektrárenská společnost se zavázala, že vysází ve vaší oblasti během deseti let 12.000 hektarů lesa,
aby kompenzovala uvolňování CO2 do ovzduší ze svých tepelných elektráren. Přestěhujte se o 1 pásmo blíž k řece.
– Vláda provedla pozemkovou reformu a přidělila vám další půdu. To vám umožnilo nechat vyčerpanou půdu načas odpočinout a tím zlepšit půdní úrodnost. Zůstaňte tam, kde jste.
– Naučili jste se vhodně kombinovat stromy a zemědělské plodiny tak, že spadané listí obohacuje půdu humusem. Přestěhujte se o jedno pásmo blíž k řece.
ZTRÁTA
– Dlouhodobé působení nadměrné pastvy způsobilo mizení rostlinného pokryvu a půda je vystavena erozi. Postupující poušť vás zatlačila o jedno pásmo blíž k městu.
– Dlouhotrvající sucho vysušilo půdu a ta ztratila odolnost vůči větrné erozi. Postupující poušť vás zatlačila o jedno pásmo blíž k městu.
– Vláda potřebuje zvýšit příjem z exportu a proto rozšířila těžbu dřeva. To vede ke zvýšené půdní erozi. Postupující poušť vás zatlačila o jedno pásmo blíž k městu.
– Vaše země je zadlužená a proto se vláda rozhodla podporovat pěstování tržních plodin pro export. Aby se získalo víc zemědělské půdy, kácejí se další lesy a obnažená půda je smývána deštěm. Postupující poušť vás zatlačila o dvě pásma směrem k městu.
– Za posledních 30 let se díky hromadnému stěhování venkovského obyvatelstva zvýšila populace ve vaší oblasti o 50 %. Tím se zvýšila potřeba palivového dřeva a obnažená půda je vystavena erozi. Postupující poušť vás zatlačila o dvě pásma blíže k městu.
– Protože nejúrodnější půda je v rukou hrstky lidí, jste nuceni obhospodařovat neúrodnou půdu na svazích kopců. Během pár let půda ztrácí svou úrodnost. Postupující poušť vás zatlačila o jedno pásmo blíž k městu.
– Vyčerpali jste půdu pěstováním podzemnice olejné. Postupující poušť vás vytlačila o jedno pásmo blíž k městu.
– Ve vaší oblasti bylo vykáceno mnoho lesa a na tomto území se pěstují podzemnice pro export. Půda bez pokryvu rychle eroduje. Postupující poušť vás vytlačila o jedno pásmo blíž k městu.
– Vaše vláda poskytuje finanční podporu na chov skotu, aby zvýšila příjmy z vývozu hovězího masa. Nové pastviny jsou získávány kácením lesa a na těchto územích pracuje půdní eroze. Postupující poušť vás vytlačila o dvě pásma blíž k městu.
– Ve vaší oblasti je tak velká poptávka po palivovém dříví, že jsou káceny i malé stromky. Obnažená půda je smývána vodou. Postupující poušť vás vytlačila o jedno pásmo blíž k městu.
Sdílet hodnotu na sociálních sítích:
