Rozvoj kritického myšlení
Schopnost odstupu a tvorby vlastního názoru, rozvoj umění posoudit, rozsoudit, zvážit informace, vyhodnotit co je relevantní, pravdivé… determinuje naše správná rozhodnutí, ale je i obranou před manipulací.
Úvaha
Vojtěch Rálek, YMCA Neveklov
Kritické myšlení je velmi populární téma, velmi aktuální, zejména v určitých kruzích. Také školy nechtějí být pozadu a do svých učebních plánů téma kritického myšlení zařazují. Co se tím vlastně myslí? Zjednodušeně: schopnost používat svůj mozek, opravdu myslet. Na kritické myšlení se poukazuje zejména tehdy, když panují oprávněné, ale občas i liché obavy, že se ve veřejném prostoru šíří nepravdivé a zavádějící zprávy. Člověk by neměl podléhat každé informaci, kterou slyší, neměl by všemu věřit. Naopak, měl by hledat různé, především důvěryhodné zdroje, se kterými má dobrou zkušenost, že se věci nakonec potvrdily tak, jak o nich tyto zdroje referovaly.
Kritické myšlení však nemůžeme zužovat na posuzování mediálních zpráv a více či méně pochybných informací typu „jedna paní povídala“. Kritickým myšlením objevujeme souvislosti různých dějů a můžeme tak odhalovat příslovečnou „cestu do pekel, která je dlážděna dobrými úmysly“. Kritickým myšlením musíme účinně bojovat i proti nedotknutelnosti některých názorových proudů, jak se s tím bohužel setkáváme i v naší společnosti, která by měla být poučena desetiletími nesvobody a vnucené nelidské ideologie. Nic není černobílé. Musíme i nadále trvat na tom, že reálná demokracie stojí na svobodné výměně názorů a různých pohledů na uspořádání společnosti. Kritické myšlení je účinným prostředkem proti totalitním tendencím a nezbytným předpokladem pro řešení problémů, jejichž horizont přesahuje horizonty našich životů.
Aktivity
Lék na AIDS
Autorka: Kateřina Šimková, YMCA Praha
Cílová skupina: účastníci táborů a celoročně pracujících skupin
Věk: 12 a výše
Počet účastníků: 6 a výše
Potřeby: vytisknuté tabulky viz příloha, psací potřeby
Prostředí: dovnitř i ven
Zdroj: akce Dobro a Zlo, také http://www. hranostaj.cz
Zvolte nejvhodnějšího kandidáta na lék, když nemáte kompletní informace. Účastníci se rozdělí do skupin nejméně po třech. Na počtu skupin nezáleží, neb skupiny proti sobě nesoutěží. Každá skupina dostane prázdnou tabulku, která je v příloze. V ní je několik různých osob a několik kategorií či vlastností, které tyto osoby mají. Organizátor, jako jediný, má tabulku s kompletními informacemi a přesnými údaji o každé osobě.
Skupiny jsou postaveny do situace, kdy mají „zázračný“ lék na AIDS, ale mohou zachránit pouze jednu osobu. Úkolem skupin je rozhodnout se a vybrat jednu osobu z nabídky v tabulce, která získá lék a které tak bude zachráněn život. Potíž je v tom, že z počátku o osobách hráči nic neví, mají možnost vyžádat si od organizátora pouze 23 informací (buněk tabulky) z celkových 30. Informace se nesmí mezi sebou vyměňovat.
Na základě těchto informací musí skupina zvolit nejvhodnějšího kandidáta na vakcínu – „zázračný lék“. Rozhodnutí musí následně obhájit a také sdělit, proč nevolila jiné osoby. Žádná správná odpověď není.
K této hře je NEZBYTNÝ feedback (zpětná vazba), popovídat si o tom společně a vyslechnout názory jiných.
Přílohy:
Lék_na_AIDS_prázdný list pro hráče
Lék na AIDS_2_plný list pro organizátora
Přátelský a nepřátelský novinář
Autorka: Markéta Kratochvílová
Cílová skupina: účastníci táborů a celoročně pracujících skupin
Věk: 11 let a výše
Počet hráčů: neomezený
Potřeby: fotky, papíry, psací potřeby
Prostředí: dovnitř
Zdroj: B. Tollarová a kol., Jsme lidé jedné Země, Portál 2013
Připravte fotografie nelegálních migrantů, kteří přijíždějí do Evropy (přeplněné čluny, tajné úkryty v kamionech…), rozdělte žáky na tři skupiny a dejte jim za úkol napsat novinový text (zprávu nebo komentář) s tím, že každá skupina žáků napíše text jako odlišně hodnotově orientovaní novináři, tedy jako:
- novináři, kteří jsou šokovaní nelidskostí takového příjezdu;
- novináři, kteří jsou nepřátelští vůči cizincům;
- nestranní novináři.
Po přečtení vytvořených zpráv články porovnejte, jak různé pohledy vedou k různé prezentaci tématu, ukažte, že články jsou často subjektivní a neobsahují fakta, že při čtení je třeba si všímat použitých slov a jazykových prostředků.