YMCA Praha, 2013

Součástí mezinárodního workshopu v Arménii byl i večer na představení země a organizace, ze které jsme.

Z našeho týmu mě prosili, abych vše odprezentovala, bez problému jsem to odkývala. Když jsem tam stála, nebyla jsem příliš nervózní, ale uvědomila jsem si, že jsem si v klidu nestačila sesumírovat vše v hlavě anebo ještě lépe na papír. Vysoukala jsem ze sebe nějaká fakta a až později si uvědomila, jak neobsáhlé bylo moje sdělení, což mi i zbytek týmu vyčítal.

Je dobré se nebát a je ještě lepší se na vše připravit.

Svůj vlastní příběh YMCA sdílej ZDE

YMCA Plzeň, 2017

Na letošní valné schůzi YMCA z celé České republiky se mě hluboce dotklo, že členové Ústředního výboru YMCA jsou skuteční pravověrní křesťané. Bylo to pro mě potvrzení, že jsem na správném místě, že zde chci být a nabídnout se Pánu ke službě. Když jsem si pak během přestávky přečetla texty pod obrazy s fotografiemi mladých předáků YMCA, kteří byli buď popraveni, nebo zemřeli v koncentračních táborech, cítila jsem hrdost a čest, že mohu být i já její součástí.

Svůj vlastní příběh YMCA sdílej ZDE

Kmen Šúva, YMCA Praha, 2015

V rámci táborové hry: S dětmi jsme šli na dvojdenní výpravu, která reagovala na zprávu, že nám chtějí postavit koleje přes naše loviště. Děti se samy mohly rozdělit do skupin a vybrat si, jakým způsobem budou řešit danou situaci. Některé děti si vybraly poradu s Duchy lomu, jiné šly do města ptát se na úřady, jak to celé bude a proč nám nedali vědět dřív. Na úřadě se samy bavily se zaměstnanci úřadu bez zásahu dospělých a dokázaly zmást paní úřednici natolik, že volala svým kolegům na jiné oddělení. Takto děti prošly několik kanceláří, dokud nedostaly uspokojivou odpověď na svou otázku. Po návratu do tábořiště ale zjistily, že i přes všechny sliby se koleje stavět budou. V reakci na tuto zprávu byla uspořádána demonstrace do blízké vesnice, kde obcházely domy s peticí. Díky jejich aktivnosti jsme se dostali do podvědomí developera, který s námi začal vyjednávat.

Kmen Šúva, YMCA Praha, 2015

V rámci táborové hry: Na našem indiánském sněmu (každodenní večerní setkání) se jednoho večera objevili dva neznámí muži. Přišli k nám s nabídkou vystavění železniční stanice přímo na našem lovišti. Tvářili se nadšeně a mluvili o tom, že to bude to nejlepší pro nás a přinese nám to mnoho výhod, například kontakt s civilizací. O to jsme ale nestáli a naopak jsme se začali cítit ohroženě, jelikož jsme se báli, že by tím mohl skončit náš indiánský způsob života. Někteří bojovníci a bojovnice měli největší chuť okamžitě nezvanou návštěvu nepěkně vyhodit. Tak to ale v našem kmeni nefunguje, začala dlouhá debata všech, jak zareagovat. Všichni se mohli vyjadřovat, jak by situaci řešili. Po společné diskuzi, jsme rozhodli, že tuto nabídku odmítáme a nemáme chuť ji teď a ani v budoucnu řešit. Dva cizí muže jsme odvedli bezpečně z tábořiště.

Svůj vlastní příběh YMCA sdílej ZDE