Hodnoty YMCA

ymca.cz

Sport a pohybové aktivity

Rozvoj charakteru

Možná zvláštní hodnota, ale sportování samo o sobě utváří v člověku řadu důležitých návyků, rozvíjí vůli, učí přijmout prohru, ocenit soupeře…

Příběhy

Dětství na táboře Pecka

Sport a pohybové aktivity Odhodlání překonávat překážky Křesťanství, víra

YMCA Braník

Od svých dvanácti do patnácti let jsem jezdila na Tábor Pecka pořádaný Ymkou Braník. Na Pecku jsem se vždycky těšila celý rok a 14 dní tam bylo vždycky jako sen nebo pohádka. Krásné prostředí okolních lesů ještě umocňovalo specifickou atmosféru, kterou někteří vedoucí popisovali jako „promodlenou“. Musím říct, že tam jsem se vždycky cítila Bohu nejblíž. Ale ne jen díky tomu jsem tábor tak milovala. Skvělí vedoucí, spoustu dobrých kamarádů, zábavné a fyzicky náročné hry i různé kreativní aktivity, to všechno podle mě tvoří tábor, který dítě potřebuje. Trochu mě to vytáhlo z mé komfortní zóny – ranní běh a plavání sice nebylo nikdy úplně příjemné, ale přesto jsem si to užila a otužilo mě to. Naučila jsem se stavět stan, rozdělat oheň a něco na něm uvařit, poradit si se životem v přírodě a párkrát jsem i vedla skupinku. I když ne všechny chvíle byly příjemné a jako vedoucí bych různé věci udělala lépe, myslím, že i právě proto mě tábor hodně naučil v mnoha oblastech a dodal mému dětství spoustu radosti. I když jsem od té doby místo tábora navštívila, atmosféra Pecky je prostě nenahraditelná.

Svůj vlastní příběh YMCA sdílej ZDE

Poznávání Ymky

Sport a pohybové aktivity Porozumění Schopnost vést Zájem dělat něco potřebného

YMCA Skaut, 2014

Když jsem ve svých patnácti letech jela na rádcovský kurz, připadalo mi, že o Ymce nevím skoro vůbec nic. Měla jsem v plánu udělat si kurz a poté se zase zapojovat do aktivit pouze v našem oddíle. Po dvou víkendech mě skutečně stále YMCA nijak nezaujala, neviděla jsem v tomto společenství žádný hlubší smysl. V létě následoval tábor, na který jsem se musela vyloženě nutit. Ale právě naopak tam mi konečně došlo, co všechno mi může YMCA dát – například nové zážitky, přátele a plno zkušeností. Byl to pro mě takový první impuls a od té doby jsem se snažila jezdit na všechny YMCA SKAUTSKÉ akce, víc se zapojovat a být v obraze.

Svůj vlastní příběh YMCA sdílej ZDE

Aktivity

Chov skotu

Autorka: Markéta Kratochvílová

Cílová skupina: účastníci táborů a celoročně pracujících skupin
Věk: 6 let a výše
Počet hráčů: neomezený
Potřeby: 2 píšťalky, fáborky pro označení chytačů
Prostředí: ven
Zdroj: K. Zouharová, Škola v přírodě hrou, Grada 2012

V horách se chová množství skotu. Není ale snadné zahnat stádo do chléva. Je však známo, že stádo následuje svého býka, proto se honci snaží zahnat jeho a ostatní krávy už pak přijdou samy. Zkuste si, jaké to je, zahánět skot do chléva.

Dvě skupiny tvoří splašená stáda a 2 oddíly přestavují „honce“. Stáda se vydají na úprk. Kapitán každého z nich si s sebou vezme píšťalku, kterou pověsí na krk „býkovi“ – vybraný nejlepší běžec každého družstva. Honci stádo chytají. Podaří-li se jim lapit býka, ten zapíská a stádo se semkne u něho. Honci je potom vyženou na cestu. Jinak chytají stádo po jednom kuse a musí je též hlídat – jeden honec na 2 kusy dobytka (krávy se nijak nesmí vzpouzet). Hra končí lapením býka.

Pozn.: Měříme čas. Vyhrávají honci, kteří nejdříve chytí býka, a tím zaženou celé stádo do „chléva“ (určený prostor na louce).

Hutututu

Autorka: Markéta Kratochvílová

Cílová skupina: účastníci táborů a celoročně pracujících skupin
Věk: 6 let a výše
Počet hráčů: neomezený
Potřeby: –
Prostředí: ven
Zdroj: https://www.hranostaj.cz/hra170

Hra se hraje na poměrně malém hřišti rozděleném na dvě stejně velké části – úplně stačí 5 x 10 metrů na každou polovinu. Hráči se nejprve rozdělí na dvě stejně silná družstva, ale toto rozdělení není příliš důležité, protože se stejně brzy změní.

Družstva se střídají ve vysílání jednoho ze svých zástupců na lov do území protivníka. Lovec smí být vždy jen jeden a mělo by být jasné, kdo to právě je. Každý, koho se vyslaný hráč dotkne, je ohrožen transferem do druhého družstva – ledaže by se nevrátil ani lovec. Ten totiž musí po celou dobu pobytu na území nepřátele dělat ‚hutututututu‘ atd., a to na jediný nádech – nesmí se nadechnout. Pokud mu dojde dech (většinou proto, že na něm leží / sedí horda protivníků / je jí pevně držen), sám zůstává lapen a mění tak svoji stranu. Ti, kterých se dotkl, nejsou nijak ovlivněni. Lovcovi se stačí jedinou částí těla (třeba malíčkem) dostat zpět na svoji polovinu, a už se to považuje za úspěšný návrat, proto pozor na něj.

Hra tedy většinou vypadá tak, že jeden se nadechne, vběhne do území protivníka, dělá hutututu, snaží se letmo dotknout několika protihráčů a pak rychle zdrhne zpátky. Jeho soupeři, zejména ti, kterých se dotknul, se ho snaží chytit a udržet na území, dokud se nenadechne.