Hodnoty YMCA

ymca.cz

Ekumenismus

Odpuštění a milosrdenství Odpovědnost za rozvoj

Respekt k různosti, schopnost spolupráce, vnímání různosti jako obohacujícího prvku, který slouží k růstu.

Úvaha

Petr Chlápek, YMCA DAP

Jan 17,21 „Aby všichni jedno byli“

V slibu činného člena slibuje každý z nás jednu důležitou věc, totiž že budeme šířit Boží království. Boží království má atmosféru, vůni a chuť. Boží království se nedá zaměnit s ničím jiným, imitovaným, co si uděláme doma nebo s přáteli. Boží království je něco ještě více. Je to atmosféra domova, přijetí, odpuštění, nesobecké lásky a radosti ze zázraku, z víry, z naděje, která je navzdory okolnostem přítomná mezi námi lidmi.

Mladý George se nejprve setkal se živými lidmi. Ale to nestačí, i ti nejlepší lidé nás někdy zklamou, zraní anebo odmítnou. Lidé nejsou cílem a cestou, pravdou a cílem našeho života. Proto šel dál, přes lidi až ke zkušenosti s Bohem, který nikdy nezklame. Setkal se nečekaně s mladými kamarády, kteří mezi sebou takové království zachovávali, když byli pospolu. Když se neohrabaný George přiblížil nejprve k nim, mohl jít i za lidi, za přátele, za vlastní rodinu, za prohry a strachy… až tam, kde působí mocný magnetismus živého skutečného Boha.

Toto království není nějaké náboženství, ale vztah k tomu, kdo mě miluje více než kdokoliv z lidí a zná mě jménem, tím pravým jménem. Dokud toto království budeme v YMCA ctít a zachovávat, budeme vždy „to jedno“, jak si Ježíš, náš Pán, přeje. To jedno je Láska, ta pravá boží láska, která uzdravuje tento svět. Láska nemá žádnou svoji značku ani jméno. Je to jazyk srozumitelný všem. Je to klíč k porozumění Bohu i lidem a je to klíč k otevření dveří do Božího království. Kde je království, tam je také jednota, rodina, věrnost, a ten pravý důvod pro cokoliv dobrého, co vydrží a překonává tento svět!

První YMCA byla právě takovým místem, tvořená lidmi, kteří nepotřebovali náboženství, protože měli své církve, ale hledali Pána a víru, která je vidět a mění tento svět. Taková YMCA přitahuje, taková YMCA buduje, pro takovou YMCA každý rád leccos ztratí, k takové YMCA se je radost hlásit, taková YMCA má naději a budoucnost, protože je v ní něco víc než práce, povinnosti, dřina a papírování… Nikdy na to nezapomeňme přátelé.

Příběhy

Společné přípravy

Tolerance Tvořivost Ekumenismus

YMCA Praha, mateřské centrum Na Poříčí (1992-2012)

Přípravy na vánoční a velikonoční svátky v mateřských centrech otvírají přirozené možnosti k zajímavým rozhovorům, jen k nim připravit příjemnou, otevřenou a neformální atmosféru.

Při motání věnců nebo velikonočních říkankách si pak můžeme povídat nejen o lidových a rodinných zvyklostech, ale – pokud alespoň jeden z účastníků je ochoten vlastního vyznání – dostaneme se i k tomu, co je pod jejich povrchem. Tohle prostředí mi pomohlo poznat a částečně i pochopit odlišná pojetí v jednotlivých církvích, propojit folklór s vyznáním a naopak sdělit druhým i to, co já jako křesťan považuji na svátcích za nejdůležitější. Na některé z těchto hovorů vzpomínají i ti, pro které bylo prostředí mateřského centra prvním setkáním s křesťanstvím.

Svůj vlastní příběh YMCA sdílej ZDE

Haleluja

Ekumenismus Setkání s křesťanstvím

Kmen Šúva, YMCA Praha, 2015

Děti prožívají křesťanství skrze ranní pobožnosti, kde si vyprávíme příběhy z Bible, a tyto příběhy pak děti ztvárňují například v divadle. Děti příběhy baví a povídají si o nich mezi sebou i s vedoucími. Na děti působí i křesťanské písně, které zpíváme a skládáme. Na táboře jsme ze zásady ekumeničtí, a prostor tak mají všechna vyznání a praxe. Dětem nabízíme ekumenický program, ale ten není povinný, a děti se jej nemusí účastnit. Víra není spojována s konkrétními církvemi, jde o svobodný prostor. Jedna holčička z nekřesťanské rodiny po dvoudenní výpravě, kde se skládaly písně, prohlásila ve své dětské nevinnosti: “Víš, kde je haleluja? Haleluja je v nekonečnu.” Tato holčička i se svou rodinou začala po táboře občas navštěvovat bohoslužby.

Svůj vlastní příběh YMCA sdílej ZDE

Aktivity

Klíče

Autorka: Kateřina Šimková, YMCA Praha

Cílová skupina: účastníci táborů a celoročně pracujících skupin
Věk: 11 a výše
Počet účastníků: 6 a výše
Potřeby: klíče každého účastníka
Prostředí: dovnitř i ven

Hra spočívá v tom, že se členové skupiny rozdělí do dvojic a vymění si své vlastní klíče (své osobní klíče, nelze si je od nikoho půjčit). Klíče si ve dvojici prohlížejí a pokládají si vzájemně otázky, které je při tom napadnou. Obvykle se tedy rozhovor netýká pouze toho, na co jaký klíč je, na klíčích lidé často nosí různé talismany a jiné předměty – rozhovor se tedy mnohdy stočí se i k vyprávění různých příběhů. Prostřednictvím klíčů se o druhém člověku můžeme dozvědět spoustu nového. Po této aktivitě se všichni ve skupině sejdou a jeden po druhém říká alespoň jednu věc, kterou se o druhém člověku dozvěděl nebo co mu přišlo zajímavé. Ta samá aktivita se může dělat i s peněženkou – v tomto případě je ale doporučeno, aby si sám vlastník peněženky vybral třeba tři předměty, které druhému ukáže a které pro něj mají nějakou osobní hodnotu. Tato hra je zaměřená na poznávání, je vhodná do skupiny, kde se lidé už více znají, a pomáhá k upevňování kolektivu dané skupiny.

Sešití

Autorka: Markéta Kratochvílová

Cílová skupina: účastníci táborů a celoročně pracujících skupin
Věk: 5 let a výše
Počet hráčů: neomezený
Potřeby: pro každé družstvo jednu kávovou lžičku a klubko provazu
Prostředí: ven i dovnitř
Zdroj: L. Pinchbecková, Hry trochu jinak, Samuel 2007

K volnému konci provazu z klubka pevně přivažte lžičku. Pro skutečně zrušující verzi dejte lžičky těsně před zahájením hry do mrazáku! Rozdělte skupinu do dvou družstev – hráči stojí v řadě za sebou. Při této hře nezáleží na tom, jak jsou družstva velká, musí mít pouze shodný počet členů. Podejte prvnímu hráči z každého družstva klubko provazu s připevněnou lžičkou. Až řeknete „teď“, musí si protáhnout lžičku skrze výstřih u košile nebo trička a vytáhnout ji dole z nohavice kalhot – provaz se přitom odvíjí z klubka. Lžičku pak podá dalšímu hráči v řadě a ten s ní udělá totéž. Tak to pokračuje, až jsou všichni „sešití“. Pokud chcete, můžete si pak zahrát i druhé kolo, při kterém skupiny soutěží, kdo celý postup zopakuje v opačném sledu, takže má nakonec v ruce klubko provazu, jako když hra začínala.

Reflexe:

Jedno tělo/jeden Duch – viz Koloským 2,19 a Efezským 4,16. Poukažte na to, že vítězné družstvo bylo „celé sešité“ – spojené dohromady. Co je spojovalo? Provaz! Bible nám říká, že jako křesťané jsme jedno tělo – spojené nikoliv provazem, ale Duchem svatým!