Aktivní občanství
Věci vezdejší jsou důležité, jsme postaveni do světa, máme povinnost jej proměňovat, rozumět mu, angažovat se, volit, zastat se.
Úvaha
Vojtěch Rálek, YMCA Neveklov
Občas se vedle sebe postaví slova „aktivní“ a „aktivistický“. Slovo „aktivní“ je vnímáno pozitivně, slovo „aktivistický“ zčásti negativně. Neoblíbený politik je negativně aktivistický, oblíbený bojovník za různá práva je pozitivně „aktivistický“. Slova mohou vstřebávat různý význam, který se navíc v čase může ještě měnit. Sousloví „aktivní občan“ či „aktivní občanství“ působí pozitivně. Co to tedy je?
Formálně se stáváme občany, když se narodíme na území nějaké obce, nějakého státu. A trvá docela dlouho, kdy jsme občany pasivními. Pravda, někdo z toho nevyroste nikdy. Ve chvíli, kdy začneme brát rozum, což může být u různých lidí různé, uvědomujeme si, že žijeme v nějakém prostředí, které nás z jedné strany utváří a ovlivňuje, ale které můžeme zároveň utvářet a ovlivňovat i my. Být aktivními občany, lidmi, kteří chtějí ovlivňovat a utvářet prostor, ve kterém žijí, vyžadovalo a mnohdy i stále vyžaduje nemalou odvahu. Jedná se o proces „jít se svojí kůží na trh“. A ten při uvědomění všech možných následků není jednoduchý. Přesto, bez aktivních občanů by se spousta věcí nestala. Nebyl by upravený trávník uprostřed návsi, úředník by stále dokazoval svoji nadřazenost, lidé by odhazovali odpadky, kde by se jim zachtělo, nezažili bychom některé kulturní akce, vládla by nám prapodivná zkorumpovaná samozvaná vrchnost … Pozitivní aktivní občanství má mnoho podob a žádná není zanedbatelná. Aktivní občanství je velmi úzce spojeno s přijetím odpovědnosti za svůj život a dění v okolí. A tato odpovědnost velí, aby se „aktivní občanství“ nestalo negativním jako záminka pro prosazování vlastních, partikulárních zájmů, které rozbíjejí harmonii společného soužití v obci, ve státě, ve světě. Je to v zájmu nás i našich potomků.
Aktivity
Exkurze
Autorka: Kristina Ambrožová, YMCA Praha
Cílová skupina: účastníci táborů a celoročně pracujících skupin
Věk: 6 let a výše
Počet hráčů: neomezený
Potřeby: nalézt; příběh Roberta Fulghuma Možná, možná ne (Argo 1995)
Prostředí: ven i dovnitř
Pro demonstrování této hodnoty vymyslíme výlet, exkurzi na nějaké zajímavé místo, nebo někam, kde si účastníci mohou něco sami za sebe vyzkoušet, na nějakou interaktivní výstavu. Po výletě si s nimi můžeme povídat o tom, jaké to je, když si mohou něco sami za sebe prožít, zkusit na vlastní kůži. Jestli dokážou srovnat jaké to je, když jim o něčem člověk jenom vypráví, nebo když to sami zkusí. Tuto zkušenost můžeme dále rozvést tak, jak to udělal Robert Fulghum ve svém textu: Můžeme mluvit o jeho přístupu pracovat na plný úvazek jako ostatní i v době, kdy byl pastorem. O rozhodnutí být součástí světa, ne jenom pracovat v kostele. I my můžeme být takovou aktivní součástí našeho světa, abychom ho dokázali pochopit a být tu pro druhé.
Jak bys pomohl cizincům s integrací?
Autorka: Markéta Kratochvílová
Cílová skupina: účastníci táborů a celoročně pracujících skupin
Věk: 11 let a výše
Počet hráčů: neomezený
Potřeby: papíry, psací potřeby
Prostředí: dovnitř
Zdroj:B. Tollarová a kol., Jsme lidé jedné Země, Portál 2013
Třída se rozdělí na tři skupiny: jedna skupina bude reprezentovat stát, druhá ředitele školy /učitele a třetí žáky, jednotlivce, kteří mohou pomoci novému spolužákovi z jiné země se začleněním. Žák, který bude vedoucím skupiny, na konci aktivity prezentuje výstupy skupiny.
Skupiny dostanou za úkol napsat aktivity, které by mohly ze své pozice dělat, aby podpořily integraci spolužáka do třídy a společnosti.
Poté co skupiny napíšou odpověď, si papíry vymění, přečtou si předchozí odpovědi a pokusí se je ještě doplnit. Poté co všechny skupiny přečtou a doplní všechny papíry, vyberou tři nejdůležitější aktivity za každou sociální roli. Poté každá skupina prezentuje vybrané aktivity podporující integraci a odůvodní výběr tří aktivit.