Odpovědnost za hledání smyslu života
Nalezením svého specifického místa, role a účelu, dochází člověk naplnění svého potenciálu, jak obecně lidského, tak osobního.
Příběhy
Aktivity
Příběhy
Motivace k budoucímu povolání
YMCA Brno, 2012
YMCA mi velmi pomohla při výběru mé VŠ a budoucího povolání – učitelka. Díky možnosti organizovat tábory jsem se dostala k práci s dětmi, která mě velmi baví, motivuje a posunuje.
YMCA Skaut, 2014 – 2018
Asi nedokážu popsat žádnou konkrétní situaci. To, co pro mě hodně znamená, jsou určitě navázaná dlouholetá přátelství a poznávání stále nových skvělých lidí. Také to, že vidím výsledky naší činnosti (z malých holek vyrůstají skvělé sebevědomé slečny, co se ve světě neztratí) a celkově se mi líbí ta myšlenka, že moji vedoucí mi věnovali hodně pozornosti a svého volného času, aby mě naučili co nejvíce, a teď je řada na mě, předat to, co jsem se naučila já dalším generacím.
Svůj vlastní příběh YMCA sdílej ZDE
YMCA Praha, tábory na Vlčici, 1996-2004
Tábor je prostředím, které umožňuje využít „chrám přírody“ k zamyšlení, meditaci.
Jedna z nejkrásnějších byla za hvězdné noci na břehu rybníka. Tam na velký vor pokládaly děti své zapálené svíčky spolu s tichým zamyšlením – symboly vděčnosti, díků, přání, vzpomínek na své milé nebo další potřebné lidi.
Pak jsme vor poslali za hrobového ticha (a to bylo 30 dětí!) na rybník a stáli dlouho pod hvězdami a sledovali
svá světélka na hladině. Závěrečná modlitba byla přirozeným závěrem a rozcházeli jsme se za zpěvu a doprovodu houslí…
Ke krásnému zážitku se děti ještě často vracely a povídaly jsme si pak o všem možném, děti se samy od sebe ptaly. Jeden z vedoucích byl takový „idol“ – sportovec, sympaťák, prostě „in“ – za ním děti přišly s otázkou: „A ty taky věříš v Boha?“ – jakoby jim to s ním nějak nešlo dohromady. V tu chvíli bylo úžasné, že on uměl svou víru vyznat a dál o tom s dětmi hovořit.
Svůj vlastní příběh YMCA sdílej ZDE
Aktivity
Aukce
Autorka: Markéta Kratochvílová
Cílová skupina: účastníci táborů a celoročně pracujících skupin
Věk: 8 let a výše
Počet hráčů: neomezený
Potřeby: Fiktivní peníze (z jiné hry či vyrobené)
Prostředí: uvnitř i ven
Zdroj: http://rohy.famiso.cz/materialy/#taborove-hry/aukce
Princip aukce patrně každý z vás zná. V této hře využijeme prosté vlastnosti – totiž omezenosti kapitálu – abychom názorně ilustrovali potřebu ujasnění si životních priorit. Prostě proto, že na všechno nezbude.
Dětem rozdáme stejný obnos peněz, např. 500 korun. Pak vysvětlíme dětem princip auce. Vyvolávající představí a vysvětlí věc, pak vyhlásí vyvolávací cenu (v desítkách korun). Od této chvíle se mohou hlásit zájemci o koupi. Kdo chce věc získat, musí nabídnout více než člověk před ním. Když se dostaneme k nejvyšší nabídce, vyvolávající začne klepat. Za [cena] poprvé [klepne], za [cena] podruhé [klepne], za [cena] potřetí [klepne]. Pokud jej v průběhu klepání nikdo nepřeruší s vyšší nabídkou, věc je s třetím klepnutím přiklepnuta nejvyšší nabídce. V této hře se ovšem nebudou dražit hmotné věci, ale takové věci o které by různí lidé mohli chtít usilovat ve svém životě. Například: zdraví, bohatství, dobré známky, odvaha, skvělé oblečení, obdiv od okolí atd. Tyto pak budete prodávat.
Reflexe po hře
Jste spokojení s tím co máte? No, možná to není tak špatné, ale všiml jsem si, že jste mnohokrát usilovali něco získat, ale neměli jste dost peněz. Jaké by to bylo, kdybyste zrovna vy měli neomezeně korun? [pauza k zamyšlení] Určitě byste si koupili spoustu věcí. A hodně lidí se tak chová i ve skutečném životě. Jakoby měli neomezené možnosti. Budu usilovat být bohatý, chytrý, mít kamarády, ale taky poroučet a rozhodovat, být silný, mít dobré známky, ale taky být hodný a ještě oblíbený u spolužáků atd. Vezmu si tohle a ještě tamto. Jenže ani v životě nemáme neomezené možnosti, jako ve hře nebylo neomezeně peněz. Proto si musíme vybírat. Když budeme chtít skvěle vypadat, už nezbyde čas na kamarády, když budeme chtít znát nejlepší počítačové hry, už nezbyde energie na to se nehádat … Musíme si vybrat. Člověk nemůže být dobrý i zlý zároveň. A na tom, co si vybereš záleží. Protože podle toho o co budeš usilovat, takový budeš.
Zrnka moudrosti
Autorka: Markéta Kratochvílová
Cílová skupina: účastníci táborů a celoročně pracujících skupin
Věk: 8 let a výše
Počet hráčů: neomezený
Potřeby: vytištěné papíry s jednotlivými citáty, papíry pro hráče a tužka
Prostředí: ven
Zdroj: https://www.hranostaj.cz/hra942
Rozvěste po stromech, rozestavte k pařezům a balvanům malé čtvrtky, na kterých jsou tiskacími písmeny napsány tyto moudré věty:
1. Neodkládej na zítřek, co můžeš konat dnes.
2. Nenuť druhého k práci, kterou sám nechceš vykonat.
3. Rozhněváš-li se, počítej do deseti, než něco řekneš nebo uděláš.
4. Čím je člověk rozumnější a lepší, tím více dobra nachází u jiných.
5. Hněv je vždycky škodlivější než urážka, která jej vyvolala.
6. Dělej dobré skutky tajně.
7. Nejskvělejší talenty ničí se zahálkou.
8. Jednou z nepochybných a čistých radostí je odpočinek po práci.
9. Když mluvíš, tvoje slova by měla být lepší než mlčet.
10. Člověk nachází své štěstí jen tehdy, když pracuje pro jiné lidi.
11. Člověk, který má tělo malé a slabé, může mít ducha velkého a silného.
12. Překonávej hněv mírností, zlo dobrem, skoupého dary, lháře pravdou.
Na každé čtvrtce je jeden citát, označený pořadovým číslem. Herní území je přibližně 50 metrový okruh v lese. Vedoucí sedí na pařezu někde uprostřed a v ruce má list s přesným zněním citátů. Hráči hledají na vlastní pěst tabulky se zrnky moudrosti. Kdo některou objeví, vtiskne si do paměti přesné znění věty a utíká k vedoucímu. Tam mu řekne tichým hlasem pořadové číslo a větu, kterou si zapamatoval. Jestliže ji reprodukuje naprosto přesně, vedoucí mu zakroužkuje v osobní kartičce příslušné pořadové číslo. Pokud hráč některé slovo vynechá, zkomolí nebo přehodí jeho pořadí ve větě, vedoucí mu kartičku vrátí.
Hra končí, jestliže má někdo zakroužkovaných dvanáct čísel.
Tip: Starším hráčům se předtím položí otázka, na kterou musí odpovědět. Nezáleží na odpovědi. Má jen hráče vyvést ze soustředění.
Sdílet hodnotu na sociálních sítích:
